Miško a Maxík

Včera v 19:14 | Moniska |  Moji mazlíci-ostatní
Baví mě vyrábět videa a řekla jsem si, že udělám jedno s Maxíkem a Miškem.. Rozhodla jsem se, že stačí jednoduché a natočila jsem jak běhají po zvířecí chatce. Už dlouho jsem ve VideoPadu nedělala, ale rychle jsem si vzpoměla jak se co dělá a pak to šlo od ruky, i přesto jsem nad tím strávila něco přes hodinu.

 


Pets world

13. května 2012 v 19:50 | Moniska |  aktuality
Ahoj, na začátku bych se chtěla tak trochu omluvit, že je tu trochu mrtvo, ale nechci být na notebooku závislá a ani nejsem. Mám na práci lepší věci. A vy u toho taky neseďte, jděte si pohrát se svým mazlíčkem, projeďte se na kole a nehrajte hloupé hry a nekoukejte do obrazovky přemýšlejíc co asi budete u toho PC dělat. ;) Ale přejděme k článku.

Už dlouho jsem nenapsala nic o Matýskovi, ale moc se toho neděje. Pořád vesele hopká po pokoji a chodíme ven. Musí být na postroji, jinak by utekl nebo ohryzal nějaké jedovaté rostliny. Když nad ním tak přemýšlím, dlouho jsme nestřihali drápky, tak mu je prohlédnu. Naštěstí u toho drží, což se divím, protože jinak je hiperaktivní (jako většina králíků). Pořád by běhal a když je moc dlouho na klíně, tak se vrtí nebo rovnou skočí dolů. Ale nevyměnila bych ho, ušáka zlobivýho :D.


Baruška♥

4. května 2012 v 18:01 | Moniska |  aktuality
Do článku je přidán edit!

Na pracovní výchově jsme měli říci jaká máme zvířata a z nejméně běžného udělat referát. Myslela jsem že udělám fretky, ale pak se spolužačka zmínila že jsem měla veverku a tak nakonec dělám referát z burunduka páskovaného. Má tam být: Původ, Podmínky chovu, Info o tom našem zvířátku. Určitě se mi nebude lehce psát o Barunce. Moc se mi po ní stýská. Od její smrti mi po smutku ani slza neukápla, přesto jí stále nosím v srdci a stále na ní vzpomínám. Není to jako když vám umře zvířátko a vy jste celé dny smutní, nemáte chuť jíst atd. a pak se při vzpomínkách na svého mazlíčka v duchu usmějete. Já stále nosím ten smutek v sobě, i když je to už několik měsíců. Vždy, když uvidím její video, fotku, tak uvnitř brečím. S kamarádkou jsme vzpomínali jak u nás přespala a Baruša nám upíjela pití, při nejnapínavější části filmu nás rozesmála tím, že vlezla pod prostřeradlo a chodila pod ním, takže se zvedalo a žasli jsme na jejím kousky, od skoků a neuvěřitelné rychlosti až po šplhání po zácloně hlavou dolů.
Moc se mi stýská po malé čiperce. Ostatní říkají ať si pořídím novou veverku. Nevím jestli bych to dokázala, já chtěla příští roky strávit s jednou jedinou-jmenuje se Bára.

28.4. 2012

29. dubna 2012 v 10:14 | Moniska |  aktuality
Včera bylo velké horko,tak jeli jsme s Beníkem a fretkama na chatu. Fretky jsem pouštěla nahoře, dole se větralo a celý den byli otevřené dveře, tak aby mi neutekli. Beníkto tam očmuchával, trochu běhal ale bylo horko tak moc ne. Vyfotila jsem to tam pro lidi kteří pojedou na stanování, tak to potom kdyžtak pošlu :o). Mám video s fretkama, ale asi zase blbne YT, protože mi tam nejde vložit :(



Dnešní den s Beníkem

22. dubna 2012 v 13:12 | Moniska |  aktuality
Když jsem ráno vstala, děda se mě zeptal, jestli bych s ním nešla na střelnici, což je odtud kousek. Určitě jsem souhlasila. Šla jsem s Benem pěšky, chvíli jsme byli na louce a když jsem viděla přijíždět červené auto, šli jsme ke střelnici. Ben očmuchal dědovo kancelář, prošel se kolem ní. Dala jsem do kanceláře na stůl vodítko a šla jsem s ním ven, kde jsme procvičovali různé povely. Děda měl v garáži koloběžku a kolo, vzala jsem si koloběžku a jezdila tam kde závodí motokáry, Ben běhal se mnou. Vždycky zezačátku vedle mě nebo předemnou a těsně před koncem už běžel pozvolna jenom za mnou. Bylo to skvělý. Potom jsem se s ním šla kouknout do lesa, viděli jsme dvakrát srnce. Je tam cestička, nevím kam vede ale jednou to určitě hodlám zjistit. Na té střelnici cvičí jeden pás psy kteří budou jako policejní, tak jsem se za nimi šla kouknout. Uviděla jsem v kotce, v 1. bylo krátce po dostavu štěně malinoise, pak větší štěně NO, potom chovná fenka se psem v jednom kotci a nakonec asi 4letý nádherný NO. Nejdříve jsem šla k tomu špuntovi, byl dokonalej. Takovej prcek. Pak jsem si hladila vedle to kňučící štěně, bylo takové větší ale hrozně veselé a divoké. Ostatní štěkali, ale na Bena, já si zezačátku myslela že na mě tak jsem z nich měla respekt, ale potom začal kňučet i ten dospělý 4letý vlčák, tak jsem si ho začala hladit. To byl neuvěřitelnej mazlík, pořád natáčel krk, sklápěl ouška. A nakonec ten kotec s chovným párem. Z toho psa šel celkem strach, hájil si svou fenu a tak na nás štěkal, ale ta fenka byla zlatá. Mohli vystrčit ven hlavu skrz mříže, takže jsem si jí mohla hladit aniž by mě pes kousl. Byla strašně hodná, drbala jsem jí na krku, vůbec neskákala po kotci jako ostatní, jenom klidně seděla a strašně krásně se koukala. Ty její oříškové oči.. ♥ Uplně jsem si jí zamilovala. Všichni byli úžasní, ale tuhle bych si vzala domů, kdybych mohla♥. Ben se jich bál, protože na něj všichni hrozně štěkali, tak jenom koukal z povzdálí.
Pak jsme se prošli a zase jsme šli jezdit. Bena to hrozně bavilo, když jsem vytáhla koloběžku a šla s ní na dráhu, Ben nejdřív nastražil uši, pak běžel a čekal na mě na dráze. Když jsem se rozjela tak uplně vystřelil :D. Hrozně ho to bavilo.
Potom jsme šli chvíli do kanceláře, sedla jsem si tam na židli, chtěla jsem jít chvilinku na počítač ale nefachal, tak jsem se mazlila s Benem. Chtěl jít ven, tak jsem s ním šla, zase jsme procvičovali povely. Zase jsme šli jezdit, Ben začal vrtět ocasem hned co jsem koloběžku vytáhla =). Potom jsem se šla zase pomazlíkovat s pejsánkama. Když jsem všechny pomazlila, šla jsem zase do kanceláře, seděla jsem tam s Beníkem, sedl si na pohovku a chvilku jsme si odpočinuli. Pak jsem naposeld pohladila všechny pejsky, projela se s Benem a museli jsme domů na oběd. Byl to skvěle strávený den, příští týden pokud bude hezky vezmu i fretky a půjdeme zase :o).

Jinak Beník mě konečně začal uplně na slovo poslouchat, vodítko bylo položené na stole a celou dobu na střelnici jsem na něj nesáhla. Když jsme šli tam a nazpátek tak byl taky puštěný. Poslouchá mě více než ostatní, ani jsem se ho nebála nechat dole když jsem šla něco říct nehoru dědovi do kanceláře, seděl a čekal jak jsem mu řekla. Příští rok pojedu na dovolenou s fretkami, pokud to zase bude, pořádá to útulek a mám povoleno vzít Beníka =). Fotky z dneška bohužel nemám.
Myslím, že sem bychom mohli jít i s lidmi co přijedou na stanování :o). Naproti kanceláři je i hospoda, je to tam fajn =)

Další články